). 
, takze by vlastne stacilo jen ulozit ten icblock predtim, nez zavolam tu posledni (XLDx) a v pripade, ze by se pak zjistilo, ze to ma byt vareny, tak by se pouzil ten. bohuzel, bez moznosti kopirovat icblocky bez deletu originalu proste vubec netusim, jak tohle vyresit. budu vdecna za jakykoliv hint.
Musel bych se opakovat;)Kate píše:level 2 predchoziho problemu. to same, ale pro pole:
f(a:integer, var b: integer)
p: array[1..2] of array[1..2] of integer
f(p[1][2], p[1][2])
stejny postup jako v pripade jednoduchych promennych nelze uplatnit. tady bych si bokem musela ulozit nejen identifikator, ale i rozmery. jenze ty mi prichazeji jako icblocky a ty si nejdou (resp. neumim to) zkopirovat bez toho, aby zanikly (jestli existuje nejaka icblock_append_delete bez delete, tak by to bylo idealni a problem by se vyresil).
nejvic mne vadi, ze rozdil v ziskani adresy prvku toho pole a hodnoty na nem je jedina instrukce
Opět musím říct, že hodně záleží na struktuře gramatiky (jak prokázal Hippies). Já jsem pro změnu z neterminálu proměnná odstranil identifikátor a zbyla mi tam jen pole, u kterých jsou použity nějaké indexy. O patro výš je pak dokážu snadno poznat. Předávám si v jejich icbloku jen reference a dereferencuji to až ve chvíli, kdy to potřebuji. Tam také teprve vím, jestli použít XLD nebo XST.Kate píše:level 2 predchoziho problemu. to same, ale pro pole:
f(a:integer, var b: integer)
p: array[1..2] of array[1..2] of integer
f(p[1][2], p[1][2])
stejny postup jako v pripade jednoduchych promennych nelze uplatnit. tady bych si bokem musela ulozit nejen identifikator, ale i rozmery. jenze ty mi prichazeji jako icblocky a ty si nejdou (resp. neumim to) zkopirovat bez toho, aby zanikly (jestli existuje nejaka icblock_append_delete bez delete, tak by to bylo idealni a problem by se vyresil).
nejvic mne vadi, ze rozdil v ziskani adresy prvku toho pole a hodnoty na nem je jedina instrukce
).icblock lze projit pres iterator, jednotlive instrukce bloku lze vlozit do noveho bloku pomoci metody append_instructionKate píše:stejny postup jako v pripade jednoduchych promennych nelze uplatnit. tady bych si bokem musela ulozit nejen identifikator, ale i rozmery. jenze ty mi prichazeji jako icblocky a ty si nejdou (resp. neumim to) zkopirovat bez toho, aby zanikly (jestli existuje nejaka icblock_append_delete bez delete, tak by to bylo idealni a problem by se vyresil).
pravdu mas! vcera me iteratory taky napadly, ale prislo mi (hledala jsem asi jen v mlc, nebo fakt nevim), ze to nad tim neni. v tom pripade je problem vyresen, ja tusila, ze to nemuze byt tak hroznetm píše: icblock lze projit pres iterator, jednotlive instrukce bloku lze vlozit do noveho bloku pomoci metody append_instruction
. moc dekuji! to mam hned radost po ranu 
v tom svem si prave dost dobre nedovedu predstavit, ze by se to rozhodovani (adresa/hodnota) posunovalo vys (a vys a vys ...). ta nasledna posledni instrukce by se tam musela resit na nekolika mistech, takhle vim, ze co mi prijde vys je nejaka hodnota a je mi jedno, jestli se vzala z promenne, vystupu fce nebo z prvku pole ... i kdyz uznavam, ze je to asi zase hezci nez v pripade potreby vymenit cely icblock. kazdopadne diky za tip, ja s tim varenim mela vzdycky problemyBB píše: Opět musím říct, že hodně záleží na struktuře gramatiky (jak prokázal Hippies). Já jsem pro změnu z neterminálu proměnná odstranil identifikátor a zbyla mi tam jen pole, u kterých jsou použity nějaké indexy. O patro výš je pak dokážu snadno poznat. Předávám si v jejich icbloku jen reference a dereferencuji to až ve chvíli, kdy to potřebuji. Tam také teprve vím, jestli použít XLD nebo XST.
Jakékoliv řešení bych tedy i na Tvém místě hledal principielně stejné jako u rozlišení mezi XLD a XST (ostatně o tom vařené proměnné jsou
