
http://matfyz.cskd.cz
Protoze je nedeterministicky a jednim slovem se muzes dostat napriklad do dvou stavu q<sub>1</sub> a q<sub>2</sub>. Kdyz se stane, ze q<sub>1</sub>∈F a zaroven plati, ze q<sub>2</sub>∉F, tak to slovo bude i v druhem automatu.cathack píše:Něco mi asi uniká, ale proč prosím neplatí ve druhé otázce z druhé stránky možnost, že automat s koncovými stavy Q-F přijímá jazyk X*-L(A)?
Jasně, díky. Aby to totiž platilo, musel by být automat deterministický.Lukas Mach píše:Protoze je nedeterministicky a jednim slovem se muzes dostat napriklad do dvou stavu q1 a q2. Kdyz se stane, ze q1 `elementem` F a zaroven plati, ze q2 not `elementem` F, tak to slovo bude i v druhem automatu.cathack píše:Něco mi asi uniká, ale proč prosím neplatí ve druhé otázce z druhé stránky možnost, že automat s koncovými stavy Q-F přijímá jazyk X*-L(A)?
Chápu to tak, že pro nějaké přijímané slovo provedu výpočet a ve druhém kroku (po druhém přečteném písmenu) se kouknu v jakých jsem stavech. Odpovědět mám jaké všechny možné stavy to můžou být.Nechť máme daný následující automat A. (obrázek) Do jakých stavů se tento automat může dostat v přijímajícím výpočtu nějakého slova z jazyka L(A) po přečtení prvních dvou písmen?
B je mrtvy stav - jakmile se do nej dostanes, uz nemuze byt to slovo elementem L(A), cili do stavu B se nemuzes dostat prijimacim vypoctem.cathack píše:Chápu to tak, že pro nějaké přijímané slovo provedu výpočet a ve druhém kroku (po druhém přečteném písmenu) se kouknu v jakých jsem stavech. Odpovědět mám jaké všechny možné stavy to můžou být.
Pak by ale byl správně i stav B. Např. pro slovo "bba" jsou stavy v jednotlivých krocích AD->BD->BD->A. Stav A je výstupní a ve druhém kroku jsem i ve stavu B. Zřejmě mám někde chybu v interpretaci zadání. Poradí mi prosím někdo?
Rozhodne ano, vsak priamo z definicie monotonnej gramatiky. Obecne v tych testoch nie su vsetky otazky odpovedane celkom koser, takze treba zapojit aj vlastnu hlavustrky píše:Zdravim,
chcem sa opytat, ze ci v otazke :
Necht G = (N,T,S,P) je monotonni generativni gramatika a (u→v)∈P je jeji pravidlo. Potom plati:
- |u| ≤ |v|
- |v| ≤ |u|
- u = αβγ, α,γ∈(N∪T)*, β∈N
- v = αβγ, α,γ∈(N∪T)*, β∈N
nema byt spravne zaskrtnuta aj moznost a).
Lebo z definicie monotonnej gram mi to tak docela vyplyva. Len neviem, co to je generativna gramatika. Tak sa mozno mylim.
Nie, vsimni si podmnozinovej relacie u delta.stnicolaus píše:Nemá být u druhé otázky na třetí stránce správná odpověď A (místo vyznačeného B)?
To je podle mne jedno. Kdyby to byl nedeterministický automat, mohl by mít víc než jeden počáteční vrchol a ta delta, by byla QxXxP(Q) (z jednoho vrcholu může vést na stejné písmenko víc hran).MIKI píše:Nie, vsimni si podmnozinovej relacie u delta.stnicolaus píše:Nemá být u druhé otázky na třetí stránce správná odpověď A (místo vyznačeného B)?
//edit
Teda dufam
Ne, tam je to dobře. Deterministický automat to být nemůže, zkusme zvolit za delta prázdnou množinu, pak je to nedeterministický automat. Ten zásobníkový automat je už úplně špatně. Takže jediná správná odpověď je vskutku b.stnicolaus píše:To je podle mne jedno. Kdyby to byl nedeterministický automat, mohl by mít víc než jeden počáteční vrchol a ta delta, by byla QxXxP(Q) (z jednoho vrcholu může vést na stejné písmenko víc hran).MIKI píše:Nie, vsimni si podmnozinovej relacie u delta.stnicolaus píše:Nemá být u druhé otázky na třetí stránce správná odpověď A (místo vyznačeného B)?
//edit
Teda dufam
Teď už jsem to pochopil - díkyOsiris píše:Ne, tam je to dobře. Deterministický automat to být nemůže, zkusme zvolit za delta prázdnou množinu, pak je to nedeterministický automat. Ten zásobníkový automat je už úplně špatně. Takže jediná správná odpověď je vskutku b.stnicolaus píše: To je podle mne jedno. Kdyby to byl nedeterministický automat, mohl by mít víc než jeden počáteční vrchol a ta delta, by byla QxXxP(Q) (z jednoho vrcholu může vést na stejné písmenko víc hran).
Tady jde o to, že ne každý nedeterministický automat má více počátečních vrcholů, a zde se neptají, zda každý NDKA vypadá takhle.