Fórum studentů MFF UK

lingvik píše:Aha, tak já vycházel z mé zkušenosti, kdy jsem malý neměl vůbec (tedy bylo toho hodně, ale nebylo to dobře), ovšem velký jsem měl tak dobře, že to Holana nadchlo, zeptal se mě na AVL a dal mi za jedna.

No tak mě u mazání ve stromě utek pointer, velká úplně dobře, ... Kryl 3-4, zeptal se na slejvání, řek sem všechno, i rejpání typu co kdyby se to sypalo takhle a ne takhle, tak řek 2-3 no zeptal se na konstruktor, tak sem řek vše až na tabulku virtuálních metod tak 3

lingvik píše:Aha, tak já vycházel z mé zkušenosti, kdy jsem malý neměl vůbec (tedy bylo toho hodně, ale nebylo to dobře), ovšem velký jsem měl tak dobře, že to Holana nadchlo, zeptal se mě na AVL a dal mi za jedna.

Presne stejne zadani, zeptal se na RB tree...jen mi dal na to asi 30s na pripravu, pak na to kouka, rekl, to nemate vse..a 3:)

Aha, tak já vycházel z mé zkušenosti, kdy jsem malý neměl vůbec (tedy bylo toho hodně, ale nebylo to dobře), ovšem velký jsem měl tak dobře, že to Holana nadchlo, zeptal se mě na AVL a dal mi za jedna.

Necroman píše:

lingvik píše:Těžko říct, já měl dva a půl malého příkladu a ještě jsem těsně prošel s jedničkou. Myslím, že mnohem důležitější je velký příklad. Podobně jako v Programování II.

No, v Programování II stačilo mít malý příklad bez chyby a prolezl jsi skoro jistě s trojkou .

Tak to u Kryla nee. Mel jsem maly za 1 a velky se mu nezdal a sel jsem.

lingvik píše:Těžko říct, já měl dva a půl malého příkladu a ještě jsem těsně prošel s jedničkou. Myslím, že mnohem důležitější je velký příklad. Podobně jako v Programování II.

No, v Programování II stačilo mít malý příklad bez chyby a prolezl jsi skoro jistě s trojkou .

Těžko říct, já měl dva a půl malého příkladu a ještě jsem těsně prošel s jedničkou. Myslím, že mnohem důležitější je velký příklad. Podobně jako v Programování II.

Z teorie nechtěl nic, alespoň po mně. Tejně tak nechtěl nic ohledně Schemu. Co ti bude stačit těžko říct. On se k tomu moc nevyjadřuje. Minimum bych tipoval tak na 1/2 z obou částí, ale to je fakt jen odhad.

Ahojte...
Moja otazka sa mozno mnohym uz v hlavicke zrodila... Kolko prikladov (myslim z tych "lahkych") staci aby som s usmevom a 3 v indexe odisiel od senora Hrica. Nie som asi jediny komu funkcionalne jazyky vobec nesadli ale chcu to mat z krku za kazdu cenu. A pyta sa vobec na nejake teoreticke zaludnosti ohladom Prologu a Haskellu??? Alebo sa len na ustnej casti rozoberaju priklady?

Dikes za odpoved:)

Tuetschek píše:Bylo nejaky omezeni na slozitost tech "lehkych" prikladu?

Hlavni kriterium bylo, abys to vyresil. Slozitost byla vedlejsi...

Bylo nejaky omezeni na slozitost tech "lehkych" prikladu?

Nic o reprezentaci neříkal, takže jsem zvolil seznam dvojic vrcholů = hrany. Díky této reprezentaci se oba příklady na grafy řeší docela jednoduše.
1) - znamená to že je to množina vrcholů, kde žádné dva vrcholy z množiny nejsou spojeny hranou. Maximální je tehdy, když už nelze zvětšit. že nemusí být ta největší znamená, že může existovat jiná (jiné vrcholy) která je větší.
řešení: jednoduše se vezme libovolný vrchol a přidávají se další, pokud s těmi z množiny nemají žádnou hranu. Udělal jsem si seznam vrcholů, a z něho postupně bral vrcholy, a přidával je pokud neležely na hraně s žádným vrcholem ze stávající množiny.
2)Jsou dva seznamy dvojic[(a,b)...], [(c,d)...]
a pro každé dvě takové dvojice se vytvoří [(a,c),(a,d),(b,c),(b,d)], pak se seznam sleje s ostatnímy sznamy...

Doufám, že jsem to napsal aspoň trochu pochopitelně...

Necroman píše: OMG , to ze jsou lehke priklady??
Mohl by pls nekdo upresnit to zadani:
1) Najdi maximalni nezavislou mnozinu v grafu (nemusi byt nejvetsi mozna)

vypadá to složitě, ale je to jednoduché: postupně bereš vrcholy a přidáváš je do množiny, přidat ho můžeš, jen jestli není spojen s žádným vrcholem, který již v množině je. Až probereš věechny vrcholy, máš požadovanou mnnožinu

Necroman píše: 2) Kartezky soucin 2 grafu (bez orientace hran)
Podle toho nemam paru, co se po me vubec chce...
...asi jsem to kapku podcenil... jdu se ucit

Formálně takhle :
G1 = (V1, H1),
G2 = (V2, H2),
G3 = (V3, H3),
V3 = V1 x V2,
H3 = {((u1, v1)(u2,v2)) | u1, u2 z V1, v1, v2 z V2, (u1,u2) je v H1, (v1, v2) je v H2}

rastik píše:U prikladov s grafom je zadana/pozadovana nejaka konkretna reprezentacia? Alebo si mozem vybrat taku, co mi bude najviac vyhovovat?

Ne, mohli jsme si vybrat. Já měl tu nejprimitivnější - seznam vrcholů + seznam dvojic vrcholů (mezi nimi je hrana)

U prikladov s grafom je zadana/pozadovana nejaka konkretna reprezentacia? Alebo si mozem vybrat taku, co mi bude najviac vyhovovat?

2) Kartezky soucin 2 grafu (bez orientace hran)

Vezmes si mnozinu vrcholu jednoho grafu, a mnozinu vrcholu druheho. Provedes KS na techto mnozinach (vynasobis vse se vsim) a dostanes novou mnozinu vrcholu, kde plati, ze existuje hrana, pokud existovala mezi obema dvojicema vrcholu, ktere tedka tvori ty dva nove vrcholy

1) Najdi maximalni nezavislou mnozinu v grafu (nemusi byt nejvetsi mozna)

S tim neporadim...zkusi nekdo jiny